pro Kresh Sat Dec 14, 2013 11:01 pmAlandris - Anchorita
Zdravím:) RP se věnuju pár let a jako skoro každý jsem začínal na neo. Bohužel jména charů si již nepamatuju (trollí lovec, belfí lock). Momentálně mám tři postavy ale aktivně hraju jen Ridana, kde mám 4 RPB a cca 5 dní played. Počet EB je momentálně 11 (bylo jich víc, strženo za scale pro Ridana)
K rase draenei mám dlouhodobý pozitivní vztah. Když se tu otevřela možnost si za ně zahrát, proč ne. Koneckonců nejlepší RP bývá to které baví i vás, nejen ostatní.
___________________________________________________________________
"... Pamatuji si jen kousky, střípky z toho co se stalo... Ach, skoro až směšné jak jsme se málem nechali zvábit. Po nárazu Exodaru jsem se několik týdnů nepostavila na vlastní nohy a jen jsem cítila jak ze mě uniká život. Ze dne na den jsem se dostala ze spalujících horeček, pomalu se mi začalo vracet ostré vidění. Dodnes nikdo z nás nepochybuje o tom že Naaru je vždy při nás a promlouvá k nám skrze světlo! ..."
Já, stejně jakožto každý draenei jsem zasvětila svůj život světlu. Světlo mne provází už od narození na vzdáleném Argusu až doteď. Prošla jsem mnoho zemí, mnoho krajů a věřím že do mnoho z těchto krásných míst se ještě někdy navrátím. Jednoho dne se zajisté opraví i Exodar a my budeme moci začít své životy znovu... A nebo také ne. Můžeme tu také zůstat. Jsou to otázky daleké budoucnosti. Ale já se jimi zabývám. Žádný běžný smrtelník si nedokáže představit vše co se vám honí hlavou když jste živi více jak pět tisíc let... Je dost času na přemýšlení. Teď však musíme čas využít ke shromáždění Armády Světla a jít vstříc Plamené legii, nebo se ona sama legie stane naší záhubou. Takhle objektivně to lidé bohužel vnímat nedoukážou a proto vedou války sami mezi sebou, namísto sjednocení. A mým posláním je sjednotit všechny zbývající... Nejen lidi, trpaslíky, noční elfy... Ale všechny rasy a národy Azerothu. A začínám s tím právě teď... pomyslným krokem přes práh...
... Předemnou se tyčila mohutná černá brána. Když jsem svůj pohled otočila na pravo i na levo, spatřila jsem jen dlouhosáhlou zeď, obklopující Gilneaské království. Již několik desítek let nikoho nevpustili dovnitř a ani ven. Jsou silní, mají armádu, věří ve světlo. Gilneas se velmi rozrostl oproti své původní rozloze a též se stal útočištěm původních obyvatel Hillsbradu, Silverpinského lesa a části Alteraku.
Stála jsem tam sama v dešti, před více jak dvacetimetrovou mohutnou branou a čekala. Osádka hradeb každých pár minut nakukovala přes hradby a zděšeně si něco drmolila mezi sebou. O nějakých dvacet minut později, když jsem již byla promoklá a prochladlá od nepříznivého počasí jsem zaslechla za hradbami dusot kopyt. Né jednoho koně, nýbrž celý oddíl. Dusot utichl a o pár minut se na hradbách vynořil rytíř v kyrysu a u pasu měl kord. Poprvé co jsem tuto neobvyklou zbraň viděla.
Něco zaskřípalo, zakřupalo a já se s velkým očekáváním a bušením srdce postavila a urovnala si róbu. Černé vlasy jsem si odhrnula bokem z obličeje a než jsem se stačila více upravit brána už byla zpola otevřená. Hrklo ve mne. Předemnou se zjevil pochodující půlkruh kopiníků blížících se ke mě. Za nimi, na černém koni, seděl onen muž s kyrysem a pomalu jel za nimi. Když jsem byla od půlkruhu na dosah kopí, vojáci na stranách pochodovali dál a celkově kolem mne uzavřeli kruh, stále míříc na mne svými zbraněmi.
Kruh se rozestoupil a mezi vojáky vjel onen rytíř. Důležitě si mne prohlédl, vytáhl pergamen a začal si ho sám pro sebe číst. Přes jeho drmolení nebylo rozumět ani slovo, ale podle jeho častých pohledů na mě jsem usoudila že v pergamenu bylo psáno o mně. "Vítejte, Alandris" *řekl nejistě, stále pohlížejíc na mne z koně a za stálého hodnocení pohledem mluvil dále "máte velké štěstí, že jste dostala povolení vstoupit na naše území. A to jen díky událostem z předešlých dní kdy se zde objevila velmi početná skupina elfů, lidí a všelijakých jiných... Snad nám tedy pomůžete jak se píše v tomto pergamenu. Světlo s vámi". Když to na mne všechno vychrlil, nevěděla jsem co mu na to říct, inu tak jsem jen odvětila "Za povolení velmi děkuji, dovedete mne do kláštera?", stále si mne přeměřoval a nastala nepříjemná chvíle ticha, kterou nakonec rytíř prolomil "Mně neděkujte... To králi. Moji muži vás tam odvedou. Radil bych vám prozatím nevycházet z kláštera". Tím náš rozhovor utichl a já se dočkala poslední cesty za svým cílem...
Když jsem za svítání a za doprovodu vojenského oddílu došla do kláštera, už na mne čekali místní kněží a důležití paladinové. S laskavostí mi vyhradili postel v jednom z místních domů a celkově jejich pohledy byly příjemnější a upřímnější než pohledy vojáků kteří mě několik hodin doprovázeli na cestě. Po krátkém odpočinku a snídani která se skládala z něčeho zeleného a kousku chleba jsme se přemístili do kostela, k velkému stolu kde jsem s kněžími a paladiny diskutovala o světle, jeho vzniku a hlavně o hrozbě v podobě plamené legie... Je jsem přesvědčila.. teď zbývá přesvědčit těch zbylých 99% populace Gilneasu, nebo alespoň této kolonie.
_________________________________________________________________
Můj světonázor na to, že by se pod armádu světla měli sjednotit všechny rasy Hordy i Aliance semnou někteří draeneiové nesdílejí, díky křivdám co tyto rasy a národy učinili proti světlu... Když se nad tím hlouběji zamyslíte, ponoříte se do dějin tak je možné si uvědomit, že například orkové za své démonické předky nemůžou... Nebyla to jejich vina. Né úplně a ačkoli k nim též cítím zášť je třeba podotkonut že i v jejich řadách je pár černokněžníků, ale nebudeme si namlouvat že v řadách lidí to není stejné. Krvaví elfové jsou též skoro nevini. Za velkou většinu jejich utrpení může Kael'thas, který jako jeden z prvních elfů začal využívat onu temnou magii. Kdyby se každý elf dokázal od felu odpoutat byl by zde předpoklad a možnost k vyčištění jejich rasy a navrácení jich do normálního života, bez potřeby démonické magie, která málem zničila i můj vlastní národ!
Svým tělem i svou duší budu bránit životy všech ve světlo věřících a pravdu nepřehlížejících. Nechť mě Naaru na mé pouti provází!
------------------------------------------------------------
- O co žádám?
O samotné povolení k hraní draeneiské rasy, této postavy, s touto historií.
O jednoduchou róbu (nemyslím jako uniqe, stačí úplně s minimálními staty) - http://www.wowhead.com/item=6241/
Kresh:)
Zdravím:) RP se věnuju pár let a jako skoro každý jsem začínal na neo. Bohužel jména charů si již nepamatuju (trollí lovec, belfí lock). Momentálně mám tři postavy ale aktivně hraju jen Ridana, kde mám 4 RPB a cca 5 dní played. Počet EB je momentálně 11 (bylo jich víc, strženo za scale pro Ridana)
K rase draenei mám dlouhodobý pozitivní vztah. Když se tu otevřela možnost si za ně zahrát, proč ne. Koneckonců nejlepší RP bývá to které baví i vás, nejen ostatní.
___________________________________________________________________
"... Pamatuji si jen kousky, střípky z toho co se stalo... Ach, skoro až směšné jak jsme se málem nechali zvábit. Po nárazu Exodaru jsem se několik týdnů nepostavila na vlastní nohy a jen jsem cítila jak ze mě uniká život. Ze dne na den jsem se dostala ze spalujících horeček, pomalu se mi začalo vracet ostré vidění. Dodnes nikdo z nás nepochybuje o tom že Naaru je vždy při nás a promlouvá k nám skrze světlo! ..."
Já, stejně jakožto každý draenei jsem zasvětila svůj život světlu. Světlo mne provází už od narození na vzdáleném Argusu až doteď. Prošla jsem mnoho zemí, mnoho krajů a věřím že do mnoho z těchto krásných míst se ještě někdy navrátím. Jednoho dne se zajisté opraví i Exodar a my budeme moci začít své životy znovu... A nebo také ne. Můžeme tu také zůstat. Jsou to otázky daleké budoucnosti. Ale já se jimi zabývám. Žádný běžný smrtelník si nedokáže představit vše co se vám honí hlavou když jste živi více jak pět tisíc let... Je dost času na přemýšlení. Teď však musíme čas využít ke shromáždění Armády Světla a jít vstříc Plamené legii, nebo se ona sama legie stane naší záhubou. Takhle objektivně to lidé bohužel vnímat nedoukážou a proto vedou války sami mezi sebou, namísto sjednocení. A mým posláním je sjednotit všechny zbývající... Nejen lidi, trpaslíky, noční elfy... Ale všechny rasy a národy Azerothu. A začínám s tím právě teď... pomyslným krokem přes práh...
... Předemnou se tyčila mohutná černá brána. Když jsem svůj pohled otočila na pravo i na levo, spatřila jsem jen dlouhosáhlou zeď, obklopující Gilneaské království. Již několik desítek let nikoho nevpustili dovnitř a ani ven. Jsou silní, mají armádu, věří ve světlo. Gilneas se velmi rozrostl oproti své původní rozloze a též se stal útočištěm původních obyvatel Hillsbradu, Silverpinského lesa a části Alteraku.
Stála jsem tam sama v dešti, před více jak dvacetimetrovou mohutnou branou a čekala. Osádka hradeb každých pár minut nakukovala přes hradby a zděšeně si něco drmolila mezi sebou. O nějakých dvacet minut později, když jsem již byla promoklá a prochladlá od nepříznivého počasí jsem zaslechla za hradbami dusot kopyt. Né jednoho koně, nýbrž celý oddíl. Dusot utichl a o pár minut se na hradbách vynořil rytíř v kyrysu a u pasu měl kord. Poprvé co jsem tuto neobvyklou zbraň viděla.
Něco zaskřípalo, zakřupalo a já se s velkým očekáváním a bušením srdce postavila a urovnala si róbu. Černé vlasy jsem si odhrnula bokem z obličeje a než jsem se stačila více upravit brána už byla zpola otevřená. Hrklo ve mne. Předemnou se zjevil pochodující půlkruh kopiníků blížících se ke mě. Za nimi, na černém koni, seděl onen muž s kyrysem a pomalu jel za nimi. Když jsem byla od půlkruhu na dosah kopí, vojáci na stranách pochodovali dál a celkově kolem mne uzavřeli kruh, stále míříc na mne svými zbraněmi.
Kruh se rozestoupil a mezi vojáky vjel onen rytíř. Důležitě si mne prohlédl, vytáhl pergamen a začal si ho sám pro sebe číst. Přes jeho drmolení nebylo rozumět ani slovo, ale podle jeho častých pohledů na mě jsem usoudila že v pergamenu bylo psáno o mně. "Vítejte, Alandris" *řekl nejistě, stále pohlížejíc na mne z koně a za stálého hodnocení pohledem mluvil dále "máte velké štěstí, že jste dostala povolení vstoupit na naše území. A to jen díky událostem z předešlých dní kdy se zde objevila velmi početná skupina elfů, lidí a všelijakých jiných... Snad nám tedy pomůžete jak se píše v tomto pergamenu. Světlo s vámi". Když to na mne všechno vychrlil, nevěděla jsem co mu na to říct, inu tak jsem jen odvětila "Za povolení velmi děkuji, dovedete mne do kláštera?", stále si mne přeměřoval a nastala nepříjemná chvíle ticha, kterou nakonec rytíř prolomil "Mně neděkujte... To králi. Moji muži vás tam odvedou. Radil bych vám prozatím nevycházet z kláštera". Tím náš rozhovor utichl a já se dočkala poslední cesty za svým cílem...
Když jsem za svítání a za doprovodu vojenského oddílu došla do kláštera, už na mne čekali místní kněží a důležití paladinové. S laskavostí mi vyhradili postel v jednom z místních domů a celkově jejich pohledy byly příjemnější a upřímnější než pohledy vojáků kteří mě několik hodin doprovázeli na cestě. Po krátkém odpočinku a snídani která se skládala z něčeho zeleného a kousku chleba jsme se přemístili do kostela, k velkému stolu kde jsem s kněžími a paladiny diskutovala o světle, jeho vzniku a hlavně o hrozbě v podobě plamené legie... Je jsem přesvědčila.. teď zbývá přesvědčit těch zbylých 99% populace Gilneasu, nebo alespoň této kolonie.
_________________________________________________________________
Můj světonázor na to, že by se pod armádu světla měli sjednotit všechny rasy Hordy i Aliance semnou někteří draeneiové nesdílejí, díky křivdám co tyto rasy a národy učinili proti světlu... Když se nad tím hlouběji zamyslíte, ponoříte se do dějin tak je možné si uvědomit, že například orkové za své démonické předky nemůžou... Nebyla to jejich vina. Né úplně a ačkoli k nim též cítím zášť je třeba podotkonut že i v jejich řadách je pár černokněžníků, ale nebudeme si namlouvat že v řadách lidí to není stejné. Krvaví elfové jsou též skoro nevini. Za velkou většinu jejich utrpení může Kael'thas, který jako jeden z prvních elfů začal využívat onu temnou magii. Kdyby se každý elf dokázal od felu odpoutat byl by zde předpoklad a možnost k vyčištění jejich rasy a navrácení jich do normálního života, bez potřeby démonické magie, která málem zničila i můj vlastní národ!
Svým tělem i svou duší budu bránit životy všech ve světlo věřících a pravdu nepřehlížejících. Nechť mě Naaru na mé pouti provází!
------------------------------------------------------------
- O co žádám?
O samotné povolení k hraní draeneiské rasy, této postavy, s touto historií.
O jednoduchou róbu (nemyslím jako uniqe, stačí úplně s minimálními staty) - http://www.wowhead.com/item=6241/
Kresh:)
