pro Jméno: Nayumix Soriel
Věk: 30 let
RP body: 7
Played: 2d 4h
inGame nick: Soriel
Nekromancera chci RPit proto, protože mě to zaprvé určitě baví a budu se snažit aby to bavilo také ostatní. Nemám v plánu si hrát na šíleného "záporáka", který bude vraždit na potkání (aspoň ne hned
) ale, spíš jako člověka s neutrálním přesvědčením, který využívá své umění k prosazení vlastního názoru.
Popis:
Nayumix je klidný typ a všechno co dělá, dělá s chladnou hlavou.
Je spíše samotářský i když společnost mu nevadí, je také výborný řečník, jako jednu z jeho schopností byl uvedl, že si z lidí umí snadno dělat přátelé. Působí ukliďnující aurou.
Teď už k příběhu..
"Je to kluk!" Ozvalo se v jednom z bohatých domů a šlo to slyšet snad přes celý Theramore. Nayumix se narodil do bohaté a uznávané rodiny Sorielů, kteří byli v Theramoru známí jako mágové a jejich pomocníci Theramoru a jeho okolí.
Rodina Sorielů měla ve městě vysoké postavení a velký vliv hlavně díky jejich dlouhé historii a kvůli činům, které mnohokrát pomohly městu, členů rodiny bylo tolik, že se dokonce všichni navzájem neznali, dost jich žilo v Theramoru, ale taky dost se jich sdružovalo v blízkosti jiných větších měst. Jeho rodiče nebyli svoji proto, že by se milovali nebo dokonce měli nějak více rádi, ale spíš kvůli kariéře a vzájemné pomoci když si jeden nevěděl rady. Dokonce bydleli odděleně, matka žila v Theramoru a byla tak mágům města vždy nejblíž po ruce. Zatímco otec bydlel v menší odlehlé vesničce nedaleko města.
Nayumix byl vychováván tak jak by se od příslušníku vyšší společenské třídy očekávalo, chodil do speciální školy, nemohl se bavit s obyčejnými dětmi a tak dále..
Matka i otec Nayumixe nadevše milovali, tak jako jeho sestru Lylethiu, která byla asi o 2 roky starší než Nayumix. Jelikož jejich rodiče bydleli odděleně, střídali si děti vždycky po určité době, většinou 2-3 týdny, Lylethia byla radši v přítomnosti matky, která z obou dětí chtěla mít skvělého ohnivého mága a později i člena rady Theramoru. Nayumix byl naopak radši u otce.
Jednoho letního dne když Nayumix sám u otce doma, jelikož otec si musel naléhavě něco vyřídit, odhrnul koberec před krbem v obývacím pokoji, pod kobercem byl poklop, který vedl do tajné knihovny jeho otce, kde trávil čas pozdě večer, když si myslel, že jeho syn spí. Nayumix o místnosti dávno věděl, ale jeho přesvědčení a vychování mu až do teď bránilo podívat se tam. Možná se taky trochu bál co tam dole najde. Dole bylo spousta starých nudných knih, ale také pár, které Nayumixe zprvu vyděsily. Knihy pojednávající o Temné magii a Nekromancii a mnoho otcových spisů, které vysvětlovaly jeho záměry a cíle. Nayumix se dlouze rozhodoval, ale nakonec každou z knih důkladně pročetl, jelikož měl celý den než se otec vrátí...
Dalšího dne ho otec probudil brzy ráno a při společné snídani se ho zeptal. "Co si dělal tam dole Nayumixi?" Nayumix mu řekl všechno a taky jeho zájem o to. Otec se jen pousmál a řekl, že je součástí Scholomance spolu s některými dalšími členy rodiny. Nayumixův zájem byl znát, chtěl vědět víc a naučit se novým věcem. Nayumix u otce studoval a trávil u něj ještě víc času než předtím. Pravidelně slýchával větu: "Opatrnost, můj synu, je to nejdůležitější na co musíš myslet když se zabýváš něčím takovým."
Jak šly roky, Nayumix byl tehdy už nějaký rok dospělý a věděl o nekromancii čím dál víc a jeho zápal se také zvětšoval. Jednoho dne byl Nayumix povolán do Theramoru se strašnou zprávou - jeho matka zemřela. Všichni z okolí Theramore se sešli v domě Sorielů ve městě, jediný kdo zde chyběl byl jeho otec. Nayumix potlačoval emoce jak jen to šlo, ale nakonec se nad smrtí matky rozbrečel. Snažil se zjistit jak vlastně zemřela, ale každý přišel buď s trapnou výmluvou, že to byla nehoda nebo, že neví. Jediná jeho sestra, která smrt matky prožívala ještě hůř, mu prozradila, že za to mohla kletba (byla provedena právě někým ze Scholomance, jak později zjistil), tak dobře zamaskovaná, že si jí jejich matka až do chvíle kdy bylo pozdě nevšimla. Jediné co po sobě zanechala byl kus papíru se zprávou, která byla zašifrována, na jeho rozluštění už pracovali ostatní členové rady. Když Nayumix dorazil pozdě večer domů, otec seděl s rukama založenýma u krbu a sledoval polínka se kterýma si pohrávaly plameny. "Jak to, že si nepřišel?" zeptal se hořce Nayumix. "Já.. nemohl jsem." odpověděl otec a nepřestával se dívat do ohně.
Bylo to asi o 2 týdny později co se procházel ulicemi Theramore když uslyšel rozhovor dvou mágů z rady, dozvěděl se vše o smrti matky a taky o tom, že za to částečně mohl i jeho otec, který byl nyní hledaný a obviněný z temné magie společně s několika dalšími členy rodiny. Nayumix
zůstal chvíli jen tak stát, pak se otočil a vydal se zpět k otci. Když přišel domů, otec stál u zavřeného okna a sledoval podzimní vítr, který si hraje s listím. Nayumix za zády držel dýku a nervózně si ji přehazoval z ruky do ruky. Otec stál zády k němu. "Otče, byl si pro mě dobrým vzorem, snažil ses pomoct lidem za každou cenu, prostřednictvím zvrácené magie, i tak tvé úmysly byly nanejvíc čisté." Otec se ani nepohnul. Nayumix se přiblížil k jeho zádům. "Vždy si mi říkal, že mám být opatrný... " jedním mávnutím ruky mu zabodl dýku hluboko do zad. Otec se svalil na zem. "Já.. ponesu tvůj odkaz a budu pokračovat v tom co si ty začal, kdybych tady a teď neudělal co jsem udělal, udělali by to jiní a oba by jsme skončili mnohem hůř.. jen se snažím být opatrný, nechci aby tvé celoživotní dílo přišlo vniveč." Nayumix měl slzy v očích. "Já.. jsem na tebe pyšný synu.. věřím v tebe." Jeho otec byl mrtvý..
Nayumix věděl, že tu nemůže zůstat, tělo nechal ležet tam kde spadlo, sbalil si jídlo, pití, navlékl teplé oblečení s kápi a vydal se na cestu. Nevěděl kam jde, hlavně daleko odsud. Nevěděl kde má začít, jak v dětství měl všechno na co pomyslel, tak teď neměl zhola nic..
Když se jeho sestra spolu s ostatními dozvěděli pravdu odstartovala nenávist, příslušníci rodiny se začli navzájem zabíjet, nevěřili si, podezřívali ostatní.
Lylethia šla navštívit dům otce s úmyslem zabít ho, otec ležel mrtvý na zemi, usoudila, že maximálně pár dnů. Po Nayumixovi ani stopa. "Nayumixi, za to jak si společně s otcem a ostatními pošpinil jméno naší rodiny, za smrt matky, po tobě nikdy nepřestanu pátrát, najdu tě a zabiju.. zabiju všechny Soriely a očistím naši velkou rodinu od špíny!" Zakřičela plná nenávistí.
Nechci prozradit záměry Nayumixe, a schválně jsem neuvedl co má vlastně v plánu, abych popř. neprozradil a nepokazil moje RP. Díky za přečtení a sorry za chyby a možná sem tam i zmatený děj, psal jsem to narychlo.
Věk: 30 let
RP body: 7
Played: 2d 4h
inGame nick: Soriel
Nekromancera chci RPit proto, protože mě to zaprvé určitě baví a budu se snažit aby to bavilo také ostatní. Nemám v plánu si hrát na šíleného "záporáka", který bude vraždit na potkání (aspoň ne hned
) ale, spíš jako člověka s neutrálním přesvědčením, který využívá své umění k prosazení vlastního názoru.Popis:
Nayumix je klidný typ a všechno co dělá, dělá s chladnou hlavou.
Je spíše samotářský i když společnost mu nevadí, je také výborný řečník, jako jednu z jeho schopností byl uvedl, že si z lidí umí snadno dělat přátelé. Působí ukliďnující aurou.
Teď už k příběhu..
"Je to kluk!" Ozvalo se v jednom z bohatých domů a šlo to slyšet snad přes celý Theramore. Nayumix se narodil do bohaté a uznávané rodiny Sorielů, kteří byli v Theramoru známí jako mágové a jejich pomocníci Theramoru a jeho okolí.
Rodina Sorielů měla ve městě vysoké postavení a velký vliv hlavně díky jejich dlouhé historii a kvůli činům, které mnohokrát pomohly městu, členů rodiny bylo tolik, že se dokonce všichni navzájem neznali, dost jich žilo v Theramoru, ale taky dost se jich sdružovalo v blízkosti jiných větších měst. Jeho rodiče nebyli svoji proto, že by se milovali nebo dokonce měli nějak více rádi, ale spíš kvůli kariéře a vzájemné pomoci když si jeden nevěděl rady. Dokonce bydleli odděleně, matka žila v Theramoru a byla tak mágům města vždy nejblíž po ruce. Zatímco otec bydlel v menší odlehlé vesničce nedaleko města.
Nayumix byl vychováván tak jak by se od příslušníku vyšší společenské třídy očekávalo, chodil do speciální školy, nemohl se bavit s obyčejnými dětmi a tak dále..
Matka i otec Nayumixe nadevše milovali, tak jako jeho sestru Lylethiu, která byla asi o 2 roky starší než Nayumix. Jelikož jejich rodiče bydleli odděleně, střídali si děti vždycky po určité době, většinou 2-3 týdny, Lylethia byla radši v přítomnosti matky, která z obou dětí chtěla mít skvělého ohnivého mága a později i člena rady Theramoru. Nayumix byl naopak radši u otce.
Jednoho letního dne když Nayumix sám u otce doma, jelikož otec si musel naléhavě něco vyřídit, odhrnul koberec před krbem v obývacím pokoji, pod kobercem byl poklop, který vedl do tajné knihovny jeho otce, kde trávil čas pozdě večer, když si myslel, že jeho syn spí. Nayumix o místnosti dávno věděl, ale jeho přesvědčení a vychování mu až do teď bránilo podívat se tam. Možná se taky trochu bál co tam dole najde. Dole bylo spousta starých nudných knih, ale také pár, které Nayumixe zprvu vyděsily. Knihy pojednávající o Temné magii a Nekromancii a mnoho otcových spisů, které vysvětlovaly jeho záměry a cíle. Nayumix se dlouze rozhodoval, ale nakonec každou z knih důkladně pročetl, jelikož měl celý den než se otec vrátí...
Dalšího dne ho otec probudil brzy ráno a při společné snídani se ho zeptal. "Co si dělal tam dole Nayumixi?" Nayumix mu řekl všechno a taky jeho zájem o to. Otec se jen pousmál a řekl, že je součástí Scholomance spolu s některými dalšími členy rodiny. Nayumixův zájem byl znát, chtěl vědět víc a naučit se novým věcem. Nayumix u otce studoval a trávil u něj ještě víc času než předtím. Pravidelně slýchával větu: "Opatrnost, můj synu, je to nejdůležitější na co musíš myslet když se zabýváš něčím takovým."
Jak šly roky, Nayumix byl tehdy už nějaký rok dospělý a věděl o nekromancii čím dál víc a jeho zápal se také zvětšoval. Jednoho dne byl Nayumix povolán do Theramoru se strašnou zprávou - jeho matka zemřela. Všichni z okolí Theramore se sešli v domě Sorielů ve městě, jediný kdo zde chyběl byl jeho otec. Nayumix potlačoval emoce jak jen to šlo, ale nakonec se nad smrtí matky rozbrečel. Snažil se zjistit jak vlastně zemřela, ale každý přišel buď s trapnou výmluvou, že to byla nehoda nebo, že neví. Jediná jeho sestra, která smrt matky prožívala ještě hůř, mu prozradila, že za to mohla kletba (byla provedena právě někým ze Scholomance, jak později zjistil), tak dobře zamaskovaná, že si jí jejich matka až do chvíle kdy bylo pozdě nevšimla. Jediné co po sobě zanechala byl kus papíru se zprávou, která byla zašifrována, na jeho rozluštění už pracovali ostatní členové rady. Když Nayumix dorazil pozdě večer domů, otec seděl s rukama založenýma u krbu a sledoval polínka se kterýma si pohrávaly plameny. "Jak to, že si nepřišel?" zeptal se hořce Nayumix. "Já.. nemohl jsem." odpověděl otec a nepřestával se dívat do ohně.
Bylo to asi o 2 týdny později co se procházel ulicemi Theramore když uslyšel rozhovor dvou mágů z rady, dozvěděl se vše o smrti matky a taky o tom, že za to částečně mohl i jeho otec, který byl nyní hledaný a obviněný z temné magie společně s několika dalšími členy rodiny. Nayumix
zůstal chvíli jen tak stát, pak se otočil a vydal se zpět k otci. Když přišel domů, otec stál u zavřeného okna a sledoval podzimní vítr, který si hraje s listím. Nayumix za zády držel dýku a nervózně si ji přehazoval z ruky do ruky. Otec stál zády k němu. "Otče, byl si pro mě dobrým vzorem, snažil ses pomoct lidem za každou cenu, prostřednictvím zvrácené magie, i tak tvé úmysly byly nanejvíc čisté." Otec se ani nepohnul. Nayumix se přiblížil k jeho zádům. "Vždy si mi říkal, že mám být opatrný... " jedním mávnutím ruky mu zabodl dýku hluboko do zad. Otec se svalil na zem. "Já.. ponesu tvůj odkaz a budu pokračovat v tom co si ty začal, kdybych tady a teď neudělal co jsem udělal, udělali by to jiní a oba by jsme skončili mnohem hůř.. jen se snažím být opatrný, nechci aby tvé celoživotní dílo přišlo vniveč." Nayumix měl slzy v očích. "Já.. jsem na tebe pyšný synu.. věřím v tebe." Jeho otec byl mrtvý..
Nayumix věděl, že tu nemůže zůstat, tělo nechal ležet tam kde spadlo, sbalil si jídlo, pití, navlékl teplé oblečení s kápi a vydal se na cestu. Nevěděl kam jde, hlavně daleko odsud. Nevěděl kde má začít, jak v dětství měl všechno na co pomyslel, tak teď neměl zhola nic..
Když se jeho sestra spolu s ostatními dozvěděli pravdu odstartovala nenávist, příslušníci rodiny se začli navzájem zabíjet, nevěřili si, podezřívali ostatní.
Lylethia šla navštívit dům otce s úmyslem zabít ho, otec ležel mrtvý na zemi, usoudila, že maximálně pár dnů. Po Nayumixovi ani stopa. "Nayumixi, za to jak si společně s otcem a ostatními pošpinil jméno naší rodiny, za smrt matky, po tobě nikdy nepřestanu pátrát, najdu tě a zabiju.. zabiju všechny Soriely a očistím naši velkou rodinu od špíny!" Zakřičela plná nenávistí.
Nechci prozradit záměry Nayumixe, a schválně jsem neuvedl co má vlastně v plánu, abych popř. neprozradil a nepokazil moje RP. Díky za přečtení a sorry za chyby a možná sem tam i zmatený děj, psal jsem to narychlo.
Naposledy upravil Darkstar dne Mon Dec 23, 2013 8:06 am, celkově upraveno 4 krát
