pro Zikmo Tue May 13, 2014 11:50 pmZdravím, přicházím za vámi s žádostí, oživit si svoje staré RP.
Začnu klasickým:
Jméno postavy: Maximilian
RPB: Zatím 0, na ostatních postavách: Durin: 11, Baun: 4
O co žádám: quest item na nekromanta, pokuď něco takového je, pokuď ne, stačí jen povolení
Příběh:
Temná, tichá noc ve Stormwindu, ani kočka neštěkla.
Mladík, vypadajíc na pětadvacet let se pomalu vydává z mostu směrem k vodě, nasedá na loďku a s písničkou na rtech pádluje.
"Hej, hou, trpasličí sen, pivo pijou, sýry jedí, vousy jejich, strašně smrdí" si dál zpívá tento mladík, vzbuzující pozornost nejedné stráže.
"Co to je zas za šílence?!" opáčil jeden ze strážných.
"To je šílenej Max, to ho neznáš? Jednou za tejden nasedne na tu svojí loďku a vydává se do krypt lovit krysy..." opáčil druhý, po chvíli pozorování se vrací k nudnému hlídání brány.
Loďka najela na pevninu, teď už stačí jen uvázat a může jít na věc.
Vzal klíč, odemkl a podíval se na bednu, která se s přibývajícím světlem od louče objevila.
Zaskřípalo to, a víko bylo odhozeno, z bedny vyhodil róbu, dýku a kápi.
Postupně byly tyto věci nasazeny, a ten pětadvacetiletý mladík s písničkou na rtech sestupoval po schodech dále do krypt s loučí v ruce.
A došel, na podivném stole ležela už mírně shnilá mrtvola, vedle ní pár chirurgických nástrojů, svíčky a křída.
Mrtvola vypadala opravdu jako mrtvola, Max vypadal opravdu jako Max, tak proč se tedy nepustit do práce?
Louč položil do stojanu na stěně, a začal křídou malovat pentagram, v rukou takového netalenta jako Maxe to trvalo alespoň půlhodinu.
"Ták, to mám, teď svíčky a za chvíli budeš jako rybička... bez nohou!" opáčil Max se smíchem na tichou mrtvolu, která dál ležela na stolečku.
Svíčky rozestavěl do kroužků u pentagramu, louč ze stojanu vzal a začal je zapalovat, párkrát se i to trdlo spálilo.
Louč zpátky do stojanu a teď pro mrtvolku.
Nejdříve jí čapl za prsty u nohou a zkusil s ní mírně pohnout, mrtvola opáčila tím, že dál mrtvolně ležela, i když jí Max utrhl malíček, smíchy se lámat nemohla, jelikož byla pořád mrtvá.
Rozhodl se tedy, že jí veme do náručí, a hned jak se rozhodl, tak i udělal, i když hned utrousil pár poznámek o tom jak si tu musí zřídit vanu, koupat mrtvoly a vymyslet způsob jak se zbavit toho hnusného smradu.
Mrtvola už ležela na pentagramu, a Max si začal odříkávat.
"Ush'Tor Got Xar Modi rumaz xloh az xhaz-thaur..."
A pokračoval dále, asi po dvacet minut.
Po chvíli se mrtvola začala probouzet k životu, zvedla jednu pazouru, čehož se vyřízený Max mírně lekl, odvrátil zrak, mrtvola se zatím pomalu zvedla a vydala ze sebe podivný zvuk, který by odehnal každého gentlemana z jihu.
A ta nemyslící mrtvola, kterou Max pojmenoval příhodně "zombice", sebrala v tu ránu ze stolku sekyrku, která patřila do Maxova chirurgického náčiní.
V tu chvíli se krypta proměnila na bludiště, Max byl z mrtvoly vystrašen, jelikož shnilý člověk se sekyrou v ruce neznačí nikdy nic dobrého, vydal se k rohu, mrtvola promáchla, a v ten stejný moment, louč ze stěny spadla a uhasila se, takže Max byl momentálně v naprosté tmě, s ženou která už není žena, nýbrž něco, co by určitě chtělo Maxův mozek k snídani.
Šel potichu, ale s tím mrtvola neměla problém.
Za jeho zády uslyšel jen krátké nadechnutí...
S během, křikem a brekem se vydal z krypt, za ním jeho láska.
Došel až k mřížím, rychle stáhl róbu a hodil jí do vody, mříže rychle zavřel, až s nima
ulomil mrtvole ruku, na loďku nasedl takovou rychlostí, že se pod ním málem zlomila.
Doplul ke břehu, rychle se vydal do přístavu, věděl totiž, že až stráže zjistí že Maxík, který sloužil jako sběrač krys stvořil něco co by rádo sežralo obyvatelstvo Stormwindu, šel by do vězení.
Naskočil na první loď co viděl, došel za námořníkem s pouhou otázkou...
"Kam že to plujem?"
"Ashenfeld, mladej. Pár měsíců cesty před náma, ale bude to stát za to!" odvrátil námořník.
Max jen s úsměvem kývl, celý předchozí život nechal za sebou, stejně jako zombici, která dodnes straší v kryptách a ptá se kolemjdoucích na chuť jejich mozku.
____________________________________________________________________
Tak, to je něco k životu Maxe, vím že jsem tam toho k nekromancii moc nenapsal, snažil jsem se spíše zachytit co a jak ohledně jeho života, na příběhy jsem opravdu antitalent, takže doufám že se to alespoň nějak líbilo.
Začnu klasickým:
Jméno postavy: Maximilian
RPB: Zatím 0, na ostatních postavách: Durin: 11, Baun: 4
O co žádám: quest item na nekromanta, pokuď něco takového je, pokuď ne, stačí jen povolení
Příběh:
Temná, tichá noc ve Stormwindu, ani kočka neštěkla.
Mladík, vypadajíc na pětadvacet let se pomalu vydává z mostu směrem k vodě, nasedá na loďku a s písničkou na rtech pádluje.
"Hej, hou, trpasličí sen, pivo pijou, sýry jedí, vousy jejich, strašně smrdí" si dál zpívá tento mladík, vzbuzující pozornost nejedné stráže.
"Co to je zas za šílence?!" opáčil jeden ze strážných.
"To je šílenej Max, to ho neznáš? Jednou za tejden nasedne na tu svojí loďku a vydává se do krypt lovit krysy..." opáčil druhý, po chvíli pozorování se vrací k nudnému hlídání brány.
Loďka najela na pevninu, teď už stačí jen uvázat a může jít na věc.
Vzal klíč, odemkl a podíval se na bednu, která se s přibývajícím světlem od louče objevila.
Zaskřípalo to, a víko bylo odhozeno, z bedny vyhodil róbu, dýku a kápi.
Postupně byly tyto věci nasazeny, a ten pětadvacetiletý mladík s písničkou na rtech sestupoval po schodech dále do krypt s loučí v ruce.
A došel, na podivném stole ležela už mírně shnilá mrtvola, vedle ní pár chirurgických nástrojů, svíčky a křída.
Mrtvola vypadala opravdu jako mrtvola, Max vypadal opravdu jako Max, tak proč se tedy nepustit do práce?
Louč položil do stojanu na stěně, a začal křídou malovat pentagram, v rukou takového netalenta jako Maxe to trvalo alespoň půlhodinu.
"Ták, to mám, teď svíčky a za chvíli budeš jako rybička... bez nohou!" opáčil Max se smíchem na tichou mrtvolu, která dál ležela na stolečku.
Svíčky rozestavěl do kroužků u pentagramu, louč ze stojanu vzal a začal je zapalovat, párkrát se i to trdlo spálilo.
Louč zpátky do stojanu a teď pro mrtvolku.
Nejdříve jí čapl za prsty u nohou a zkusil s ní mírně pohnout, mrtvola opáčila tím, že dál mrtvolně ležela, i když jí Max utrhl malíček, smíchy se lámat nemohla, jelikož byla pořád mrtvá.
Rozhodl se tedy, že jí veme do náručí, a hned jak se rozhodl, tak i udělal, i když hned utrousil pár poznámek o tom jak si tu musí zřídit vanu, koupat mrtvoly a vymyslet způsob jak se zbavit toho hnusného smradu.
Mrtvola už ležela na pentagramu, a Max si začal odříkávat.
"Ush'Tor Got Xar Modi rumaz xloh az xhaz-thaur..."
A pokračoval dále, asi po dvacet minut.
Po chvíli se mrtvola začala probouzet k životu, zvedla jednu pazouru, čehož se vyřízený Max mírně lekl, odvrátil zrak, mrtvola se zatím pomalu zvedla a vydala ze sebe podivný zvuk, který by odehnal každého gentlemana z jihu.
A ta nemyslící mrtvola, kterou Max pojmenoval příhodně "zombice", sebrala v tu ránu ze stolku sekyrku, která patřila do Maxova chirurgického náčiní.
V tu chvíli se krypta proměnila na bludiště, Max byl z mrtvoly vystrašen, jelikož shnilý člověk se sekyrou v ruce neznačí nikdy nic dobrého, vydal se k rohu, mrtvola promáchla, a v ten stejný moment, louč ze stěny spadla a uhasila se, takže Max byl momentálně v naprosté tmě, s ženou která už není žena, nýbrž něco, co by určitě chtělo Maxův mozek k snídani.
Šel potichu, ale s tím mrtvola neměla problém.
Za jeho zády uslyšel jen krátké nadechnutí...
- Obrázek zachycující poslední chvíle v kryptě:
S během, křikem a brekem se vydal z krypt, za ním jeho láska.
Došel až k mřížím, rychle stáhl róbu a hodil jí do vody, mříže rychle zavřel, až s nima
ulomil mrtvole ruku, na loďku nasedl takovou rychlostí, že se pod ním málem zlomila.
Doplul ke břehu, rychle se vydal do přístavu, věděl totiž, že až stráže zjistí že Maxík, který sloužil jako sběrač krys stvořil něco co by rádo sežralo obyvatelstvo Stormwindu, šel by do vězení.
Naskočil na první loď co viděl, došel za námořníkem s pouhou otázkou...
"Kam že to plujem?"
"Ashenfeld, mladej. Pár měsíců cesty před náma, ale bude to stát za to!" odvrátil námořník.
Max jen s úsměvem kývl, celý předchozí život nechal za sebou, stejně jako zombici, která dodnes straší v kryptách a ptá se kolemjdoucích na chuť jejich mozku.
____________________________________________________________________
Tak, to je něco k životu Maxe, vím že jsem tam toho k nekromancii moc nenapsal, snažil jsem se spíše zachytit co a jak ohledně jeho života, na příběhy jsem opravdu antitalent, takže doufám že se to alespoň nějak líbilo.
